Reportáž o opeře Toufar se vstupem Aleše Březiny na ČT art ⇒

životopis

Aleš Březina, portrétAleš Březina (*1965), český hudební skladatel a muzikolog. Vystudoval hru na housle na Konzervatoři v Plzni a muzikologii na univerzitách v Praze, Basileji a Berlíně. Na Univerzitě Palackého v Olomouci absolvoval postgraduální studium zakončené titulem Ph.D. Je ženatý, má syna Štěpána (*2013) a dceru Annu (*2016).

Vědecká profese

Ve své vědecké profesi se věnuje především bádání o Bohuslavu Martinů a české a světové hudbě 20. a 21. století. Od roku 1995 je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů v Praze (www.martinu.cz) a předsedou ediční rady Souborného kritického vydání děl Bohuslava Martinů. V roce 1998 úspěšně zrekonstruoval původní verzi opery Bohuslava Martinů Řecké pašije, která pak byla uvedena na hudebním festivalu v Bregenzi ve světové premiéře. V prosinci 2014 vydal první svazek obsahující Epos o Gilgamešovi (Best Edition, Musikmesse Frankfurt 2016), v roce 2017 svazek Smyčcové kvartety II. Vydal několik knih, odborných sborníků a vědeckých studií v českých i zahraničních časopisech, přednášel v Evropě a USA. Byl dramaturgem řady festivalů: Festivalu Bohuslava Martinů v Praze, Martinů Revisited, Concentus Moraviae, České sny, Moravský podzim a dramaturgicky spolupracuje s mnoha orchestry a operními domy v Čechách i v zahraničí (Bregenzer Festspiele aj.). Je předsedou správní rady Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové a dále členem řady českých a zahraničních odborných společností. V roce 2020 získal cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky za jeden z pěti nejlepších vědeckých projektů roku.

Filmová tvorba

Březina složil hudbu k více než 20 filmům, např. Jana Hřebejka (Musíme si pomáhat, Horem pádem, Kráska v nesnázích, Kawasakiho růže, Líbánky, Případ pro exorcistu), Petra Zelenky (Knoflíkáři), Jiřího Menzela (Obsluhoval jsem anglického krále a Donšajni), Dagmar Knöpfel (Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern), Petra Nikolaeva (Černá slečna, slečna Černá a Vlci ve městě), Juraje Lehotského (Nina), Georgise Agathonikiadise (Můj strýček Archimedes), Tomáše Pavlíčka (Chata na prodej), Davida Mrnky (Milada); k dokumentárním filmům Olgy Sommerové (Věra 68 a Marta) a Olgy Špátové (Největší přání 3) a k televizním pořadům např. v režii Dana Wlodarczyka (Soukromé pasti – díl Útěk) či pro pohádky pro ČT v režii Karla Janáka (Jak jsme oživovali dědečka, Nejlepší přítel, Princezna a půl království,  O vánoční hvězdě). Za svou filmovou hudbu byl 4x nominován na cenu Český lev (Horem pádem, Obsluhoval jsem anglického krále, Líbánky, Milada), za hudbu k filmu Líbánky dále na Cenu české filmové kritiky. Za hudbu k filmu Kawasakiho růže byl nominován na cenu European Film Composer 2010. V současné době dokončuje hudbu k filmu Potlesk režiséra Juraje Lehotského.

Divadelní tvorba

Rozsáhlá je i jeho práce pro divadlo, kde spolupracoval s Robertem Wilsonem, Jiřím Ornestem, Jiřím Nekvasilem, Janem Hřebejkem, Jiřím Menzelem, Pamelou Howard, Šimonem Cabanem, Janem Nebeským, Martinou Schlegelovou, Michalem Dočekalem, Petrem Zelenkou, Janou Kališovou, Martinem Vačkářem, Romanem Meluzínem ad. Je spolu s libretistou a režisérem Jiřím Nekvasilem autorem opery Zítra se bude… o procesu s Dr. Miladou Horákovou (cena Alfréda Radoka za nejlepší hudbu v roce 2008; režie filmové verze Jan Hřebejk, 2010). Březina je též autorem hudby i libreta své druhé opery Toufar (premiéra 2013, ND Praha, režie Petr Zelenka), o prosesu s farářem Josefem Toufarem, která vznikla  v rámci projektu Parallel lives. Režie filmové verze Blažena Hončarivová a Petr Zelenka, ČT 2015. V září 2010 měl v Městském divadle v Brně premiéru jeho celovečerní „vizuální hudební divadelní zážitek“ Muchova epopej na libreto Šimona Cabana. Dále zkomponoval scénickou hudbu ke dvěma inscenacím světoznámého režiséra Roberta Wilsona Věc Makropulos (premiéra 2010, cena Alfréda Radoka) a 1914 (premiéra 2014, nominace na Ceny divadelní kritiky za rok 2014 – pozn. nahradily cenu Alfréda Radoka), která vznikla ke stému výročí 1. světové války; Březina je zde také spoluautorem námětu hry. Na další cenu Alfréda Radoka byl nominován v roce 2012 za hudbu k inscenaci Shakespearova Krále Leara v režii Jana Nebeského (premiéra 2011, ND Praha). Koncertní provedení hudby k této inscenaci zaznělo na samostatném koncertu na Nové scéně ND v rámci Prague Quadriennale v červnu 2015. V roce 2012 se uskutečnila premiéra inscenace Beaumarchaisovy Figarovy svatby v ND Praha, režie Michal Dočekal. V prosinci 2015 uvedlo Jihočeské divadlo hru Martina Vačkáře Archa naděje, režie Jana Kališová, ke které napsal hudbu. V listopadu 2016 uvedlo Divadlo J. K. Tyla v Plzni divadelní muzikálovou hru Liduschka (Baarová), na které spolupracoval s společně s Romanem Meluzínem a Karlem Steigerwaldem (nominace na Ceny divadelní kritiky a na Ceny divadelních novin, režie filmové verze Jan Brichcín, ČT 2020). V červnu 2017 byl na kanadském divadelním festivalu Luminato v Torontu uveden formou workshopu a následně uveden v Tchaj-wanu mezinárodní projekt Charlotte: A Tri-Coloured Play with Music, na kterém spolupracoval s Pamelou Howard a Alonem Nashmanem. V roce 2019 absolvoval tento komorní operní muzikál turné se zastávkami v Torontu, Tel Avivu, Lvově, Kyjevě, Praze a na operním festivalu Smetanova Litomyšl (nomiace na cenu Classics Prague Award). V současné době se hraje inscenace Sofoklovy hry Élektra v Divadle v Dlouhé od režisérky Hany Burešové, ke které Březina složil hudbu, hra je zároveň natočena k rozhlasovému vysílání. Od října 2019 se hraje v Centru současného umění DOX beckettovská inscenace Jana Nebeského Pan Pros s živou hudbou v podání Clarinet Factory. V současné době čekají na premiéru jeho hudební pohádka Opičák a pitomci, složená pro Ivu Bittovou a festival Struny dětem a celovečerní balet Mauglí pro Divadlo F. X. Šaldy v Liberci. Pro divadlo La Fabrika skládá hudbu ke hře Karla Steigerwalda A tak tě prosím, kníže. 

Koncertní tvorba

Jeho orchestrální skladby, melodramy a suity z jeho filmových a divadelních hudeb uvedla Filharmonie B. Martinů Zlín, Pražský komorní orchestr, Guarneri trio Prague, Dvořákovo trio, Severočeská filharmonie Teplice, Jihočeská filharmonieFilharmonie Hradec Králové. Napsal např. Requiem pro dětský sbor a malý ensemble, Slavnostní hostinu pro smíšený sbor a orchestr, Agnus dei pro tři kontratenory, melodram  A-ha! (2006) pro Soňu Červenou a smyčcový kvintet a klavírní cyklus Reperkuse (premiéra 2009, Praha). V roce 2012 provedl v Holešově Karel KošárekPražskou komorní filharmonií a dirigentem Gaetanem d’Espinosou ve světové premiéře skladbu Falling Leaves pro klavír a orchestr. Komorní verzi této skladby má od roku 2019 na repertoáru Epoque Quartet. V roce 2013 uvedl chlapecký sbor Boni pueri s Jihočeskou filharmonií a poté s Filharmonií Hradec Králové novou verzi Březinova Requiem pro sóla, sbor a orchestr. Klavírní trio Kawasakiho růže  vzniklo na objednávku MHF F. L. Věka (premiéra v podání Dvořákova tria 10/2014, Nové Město nad Metují). 3. věta této skladby byla psána pro Guarneri Trio Prague, světovou premiéru měla v roce 2011 ve Stadtcasino Basel, českou o rok později v pražském Rudolfinu). V roce 2014 také připravil novou verzi Requiem – Requiem 2014, která zazněla v nastudování Boni pueri a souboru Musica Florea pod vedením Marka Štryncla se sólisty Ivou Bittovou a Vojtou Dykem na festivalech Janáčkův máj a Concentus Moraviae. Na objednávku Pavla Šporcla upravil skladbu Song for Chava (and Pavel) z filmu Musíme si pomáhat, která vyšla v září 2014 na CD Pavla Šporcla Gypsy Ways. Na objednávku města Polička složil v červenci 2015 slavnostní fanfáru Polička 750 k 750. výročí založení města. V březnu 2017 premiérovala Jihočeská filharmonie s dirigentem Vojtěchem Spurným suity z hudby k filmům a divadlům: Horem pádem, Musíme si pomáhat, Muchova epopej a Obsluhoval jsem anglického krále, pod názvem Obsluhoval jsem Jiřího Menzela a Jana Hřebejka. Ke znovuotevření Národního muzea v Praze a 100. výročí založení ČSR složil sinfoniettu Monumenta bohemica, kterou premiéroval SOČR s dirigentem Radkem Baborákem (nomiace na cenu Classics Prague Award). Pro sopranistku Martinu Jankovou skládá nový písňový cyklus.

Ocenění a nominace

Film

2005 – Horem pádem, nominace na Českého lva za hudbu 2004

2007 – Obsluhoval jsem anglického krále, nominace na Českého lva za hudbu  roku 2006-

2011 – Kawasakiho růže, nominace na European Film Composer 2010

2014 – Líbánky, nominace na Českého lva a Cenu české filmové kritiky 2013

2018 – Milada, nominace na Českého lva za hudbu roku 2017

Divadlo

2009 – Zítra se bude …, Cena Alfréda Radoka za hudbu roku 2008

2011 – Věc Makropulos, Cena Alfréda Radoka za hudbu roku 2010

2012 – Král Leare, nominace na Cenu Alfréda Radoka za hudbu roku 2011

2015 – 1914, nominace na Ceny divadelní kritiky za hudbu roku 2014

2017 – Liduschka (Baarová), nominace na Ceny divadelní kritiky za hudbu roku 2016

2017 – Liduschka (Baarová), nominace na Ceny divadelních novin v kategorii Hudební divadlo za sezónu 2016/2017

2020 – Charlotte: A Tri-Coloured Play with Music, nominace na cenu Classic Prague Awards v kategorii Nejlepší soudobá kompozice za rok 2019

2020 – Pan Pros, nominace na Ceny divadelní kritiky za hudbu roku 2019

Klasická hudba

2019 – Monumenta Bohemica – nominace na cenu Classic Prague Awards v kategorii Nejlepší soudobá kompozice za rok 2018

www.alesbrezina.cz